Degustačka

Rulandské šedé, Tramín červený, Slámové (ne Salikovo), Müller, Sauvignone, Rulandské bílé, Chardonnay...Ptáte se jak se dá ochutnat 77 druhů vín za tři hodiny? No já jsem k tomu potřebovala kamarády Verču, Steina, Jarouška, skleničku, press kartu, volný večer a odolné nohy (protože jsme furt stáli).

Konference vín, která se v Brně koná každoročně, i letos nezklamala. Mě nezklamala hlavně proto, že jsem na ní byla poprvé, takže jsem nemohla srovnávat s předešlými ročníky, i když byly třeba o moc lepší...ehm.

Vždycky jsem si myslela, že na podobné snob akce chodit nebudu, ale tentokrát mne navnadila tiskovka, která konferenci o tři dny dříve předcházela, a při níž jsem se namrdala jako čolek. Pila jsem vítězná (v jazyce zdejších vinařů mimořádná) vína, dostala jsem dvě láhve sebou a pozvánku na páteční degustačku. No a pak tam nechoďte..

Zpočátku jsme se chovali opravud způsobně. Když nám obsluha nalívala na dno skleniček, způsobně jsme přivoněli, objeli tou voňavou tekutinou skleněné stěny a doušek si vlili do úst, které povážlivě dlouho převalovaly víno po jazyku. Kluci nám chodili použité sklenice vymývat vodou a vykládali nám přijatelné novinky ze života. Dělali jsme to, co všichni kolem (stejně jako SENÁTOR Svoboda, politik Hošek s chotí, profesor Žaloudík nebo Možný, docent Pavelka). zapoměli jsme na to, že jsme novináři, byli jsme slušně vychovaní mladí lidé, kteří degustují ty nejlepší dary země.

Byli jsme asi u desátého vzorku, když se situace trochu změnila. Stein začal vykládat belgické vtipy o Turcích, Verča se střídavě chichotala, kradla lidem ze stolů chleba a zpívala s cimbálovkou, Jára si při umývání skleničky polil vodou, takže vypadal, jakoby se pochcal. Víno jsme už nedegustovali, ale lopali na ex. Bylo ho totiž tak málo, tak nač čekat?:)

Teď už to vím - na příští ročník konference vín:)