čtvrtek 7. srpna 2008

Chvilka poezie

Srdcobol

sen, který začíná za úsvitu
oči mi zavírá, mysl zastírá
sen, který bolí a bodá, nejsi tu
kdo sní, ten neumírá

jenže...

láska je jen ošoustaná děvka malá
začneš jí věřit a zničí tě
láska jen bere, místo aby dala
nic jí neříkej..... slyší tě.



pro všechny čtenáře: neberte prosím tuto báseň jako vyjádření mé momentální nálady, jelikož by si řada z vás myslela, že teď nepůjdu na rozjezd, ale nechám se třeba rozmašírovat na nádraží vlakem:) je to jen umění. a já mám umění ráda

1 komentář:

BARu řekl(a)...

Dokonalá básnička... děkuju za ni;) Ovšem s posledním rýmem asi nemůžu souhlasit. Láska bohužel málokdy něco "vyslyší"...